Sobota ráno. Budík mám natažen na 7:10, ale samým vzrušením
vstávám mnohem dřív. Konečně nadešel den D (spíš B) a já vyrážím do Baltimoru
na svůj první americký comic noc. Cesta z univerzity trvá přes dvě hodiny
a má tři přestupy – a hned po druhém začínám být nervózní, jelikož jejich verze
idosu lhala. Ono to jezdí jinak (časově) a na letiště to nejede patnáct minut, ale hodinu
– drobný detail. Nicméně na místě bleskově kupuju jízdenku a dobíhám Light
Train, který se chystá k odjezdu. Je to doma. Jedu na Con a budu tam včas!
Vystupuju přímo u Convention Center, kde se akce koná, a trefit není problém –
stačí následovat nerdy v komiksových tričkách a cosplayery.
Brzo už
zabloudit nejde – kolem zdi se vine nejdelší fronta, jakou jsem kdy viděl. A
není na banány, ale na lístky – kupovaly se totiž předem a nyní je třeba si je
vyzvednout (a navíc Con otvírá až v deset, což je patrně hlavní důvod
fronty).
 |
| Conem obchází Smrt |
 | |||
| Fronta na lístky |
 |
| Brána do ráje |
To se mě naštěstí netýká – díky vstřícnosti organizátorů
jsem jako recenzent Komiksmagu získal Press Pass a na ten jsem stál frontu jen
tří lidí. Press Pass pro mě znamenal „jen“ vstupenku zadara, bohužel na páteční
akci se Stanem Leem ani na Harwey Awards jsem nemohl. Každopádně jsem jim velmi
vděčný a moc moc jim děkuji. Po získání Press Passu (asi 9:50) jsem byl ihned
vpuštěn do sálu. Zvláštní pocit procházet se skoro prázdnými uličkami =). „Sakra,
rychle najít nějakého prestižního autora jako Snydera nebo Leeho, ať nemusím
stát ve frontě.“ říkám si. Jenže ouha – i když mám plánek s číslama
stánků, najít konkrétního autora tu není vůbec snadné –už jen proto, že většina
stánků v reálu ty čísla nemá (resp. má, ale schovaný – ale to jsem objevil
až později a stejně jsem třeba nedokázal najít stánek s Amadnou Conner).
Tak si tak brouzdám sálem, koukám na všechny strany a najednou… Don Rosa. Jeden
z mých nejoblíbenějších autorů, který píše a kreslí Kačera Donalda a
Strýčka Skrblíka (více o něm a jeho dílech najdete tady).
Ve svém stánku podepisuje, skicuje a
prodává „plakáty“ – klasiku nebo disneyovské verze slavných superhrdinských
obálek, které jsou parádní. Neodolám, přisednu si a dávám se s ním do
řeči. Je to strašně příjemnej chlapík a ve všem mi vyhoví, jelikož má rád
Evropany. Postěžuje si na Ameriku, že je to tu s kačery bída a vtipkuje,
že až odejdu, tak tu bude sedět nejmíň tři hodiny, než přijde někdo další. Na
jeho stolku mě pobaví cedulka „Ne! Toto nejsou Duck Tales, ale originální
komiksy, z kterých Duck Tales zhruba vychází.“ – to to tu fakt musí být
s kačeřími fandy špatné. Ukazuje mi naprosto luxusní kolekci hardcoverů,
kterou mu vydali ve Finsku. Wau… kéž by něco takového někdy vyšlo česky nebo
alespoň anglicky. Všimnu si, že má na stolku cedulku, že nepodepisuje nic od
Boomu! (což je mimochodem jediný anglický paperback jeho donaldovských
příběhů). Ptám se proč a Don si jen postěžuje, že to vydali a použili jeho
jméno, aniž by jim k tomu dal svolení. Ufff, ještě že jsem tyto komiksy
nechal doma. Vytahuju z batohu dva díly Life and Times of Scrooge McDuck (Skrblíkův
životopis - jediné komiksy, které si vezu z ČR) a dostávám první podpisy.
Ochotně mi dovnitř nakreslí Skrblíka a vyfotí se se mnou – hned po ránu jsem si
vyplácal nejlepší zážitek conu, na který dlouho nezapomenu. Když se ho zeptám,
zda neplánuje přijet do ČR, odvětí, že „zatím ho nikdo nepozval.“ A toho se od
Egmontu asi nikdy nedočkáme =(.
 |
| Takhle brzo Rosa hosty nečekal - teprve si vybaluje fixy. Na stolku můžete vidět luxusní finský hardcover |
 |
| Rosa mi podepsal komiks i s věnováním a na požádání přikreslil Skrblíka. V pozadí si všimněte parodií na superhrdinské obálky |
Tak
Rosa by byl, co teď? Bezcílně bloumám kolem a narazím na docela dlouhou frontu.
„Na koho to je?“ ptám se (tohle je mimochodem nejčastější otázka conu), „Na
Snydera“ odvětí kdosi. Tak jdu hledat konec (nebo spíš začátek?) fronty, což dá
taky někdy zabrat, neboť je v uličkách různě půlená aby nezavazela. Tady
se ukáže moje nezkušenost s cony. Pamatuju si Pavlovského lamentování na
pražské akci se Sakaiem, jak se nosívají tak dvě knížky na osobu a dle toho
jsem se zařídil. Chyba – tady je to každýmu putna a klidně si můžete přinést
padesát sešitů (čímž naserete všechny za vámi) a je jen na autorovi, zda to
podepíše či ne - zrovna na Snydera se tu nosí kupy Batmanů. Sympatické je, že
tu s ním sedí i Greg Capullo (batmanovský kreslíř), takže zabijete dvě
mouchy jednou ranou. Ve frontě strávím asi hodinku a odnáším si dvě podepsané
knížky. Následuje zkoumání stánků, prohrabování se v hromadě zlevněných
komiksů a nakupování. Na to pozor, to je tu zrádné. Nejprve je lepší si projít
všechny obchůdky a až potom se do toho vrhnout. Takhle se mi stalo, že jsem si
koupil s padesátiprocentní slevou Avengers Academy (asi za 12 dolarů) a v neděli
ráno ji objevil jinde v akci za 5. Rozdíl byl hlavně v tom, že na tu
levnější jste se museli prohrabávat krabicemi zlevněných hardcoverů. Na druhou
stranu zas nesmíte váhat, protože platí „Kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ Pokud
něco opravdu chcete a cena je dobrá, berte to! Co se obchodů týče, prodávaly
hlavně starší sešitovky (Golden a Silver Age) Marvelu a DC + rarity. Vůbec by
tu nebyl problém sehnat třeba první číslo Spider-Mana nebo Avengers, jen na to
mít... Paperbacky/hardcovery byly zlevněné jen v pár obchodech a výběr
alespoň pro mě nic moc (tady se také ukazuje rozlehlost conu – výborný obchod
s nimi jsem našel až v neděli). Brzo měl začít podepisovat Ennis a
chtěl jsem si koupit ještě jeden TPB Boys – bohužel jsem ho nesehnal. Nu
nevadí, jelikož jsem měl nakupování už dost a začala mi tíhnout taška (a to
jsem si říkal, jak si veškeré nákupy nechám na neděli, ať se s tím netahám
=), jenže fanda neodolá), postavil jsem se do fronty na Ennise. Ta byla
tentokrát lépe organizovaná a točila se v uličce jako had. Hodně se mi
líbil přístup organizátorů, kteří frontu časově hlídali a v určitou chvíli
řekli poslednímu, že je poslední a ať už za sebe další lidi nepouští – nehrozilo
tedy, že byste někde hodinu čekali a pak vám org řekl „Sorry, ale dneska konec“.
Ennis byl další příjemnej autor, bohužel vzhledem k dlouhé frontě nebyl
čas na bližší rozhovor. Pozdravil jsem ho jménem českých fanoušků a se třemi
podpisy a fotkou odkráčel.
 |
| Tohle je fronta na Snydera - cílový stánek není ani vidět |
 | ||
| A to jsem to vychytal ještě dobře - zde vidíte zástup, co se za mnou utvořil |
 |
| A takhle vypadá klasický podepisovací stolek - Scott Snyder a Greg Capullo (dvojka stojící za Batmanem z New 52) |
 |
| A tohle je jeden z nejoblíbenějších komiksových autorů u nás - Garth Ennis. |
Následovalo další bezcílné bloumání
sem a tam. Občas jsem objevil stánek nějakého autora, o kterém jsem ani
nevěděl, že tam má být (Powell) nebo se dal do řeči s někým z menších
autorů. Sympatická byla třeba Indy Mindy, která mi ochotně představila svoji
sérii Misfortune Cookie. Chtěl jsem se pro ni v neděli zastavit, bohužel
jsem to už nestihl =(, čas na conu ubíhá
strašně rychle. Vystál jsem si ještě frontu na Marka Waida (Daredevil) s
Riverou a zamířil do druhého patra výstavního centra – tam se konaly přednášky
a panely. Docela mě naštvali, protože mě z celého programu zaujaly jen tři
věci a dvě běžely ve stejný čas (Ennis a Marvel Now!). Sakra! Nakonec jsem zvolil Marvel a čekalo mě další milé
překvápko – sál byl naprosto obří. Nebyl problém dojít v půlce a
najít si dobré místo (nesporná výhoda třeba oproti San Diegu, kde prý hodiny
čekáte jen na to, abyste se dostali dovnitř). Když jsem tam přišel, zrovna
končil panel ohledně DC52. O tom vám moc nic neřeknu, protože to nečtu – Snyder a spol zrovna
odpovídali na dotazy diváků.
 |
| Panel DC k New 52 |
Ve tři hodiny
začal již zmíněný panel Marvelu. Před fanoušky nastoupil Mark Waid a Tom
Breevort (jeden z editorů co má na starosti Avengers tituly). Nějak jim
nechtěla fungovat technika, tak začali netradičně s diváckými dotazy.
Zeptal jsem se Waida, zda plánuje oživit Bullseye, načež se začal ošívat a
vyhýbavě odvětil „Ano-Ne-Možná“. Další dotaz padl na oživení Janet Van Dyke aka
Wasp. Tady už marveláci nemlžili a připustili, že Wasp se na scéně brzo objeví
(otázkou je, zda to bude Janet). Další dotazy jsem zapomněl nebo mi nepřišly až
tak zajímavé (například nebude crossover Punishera, Cablea a Deadpoola). Asi po
deseti minutách se technika konečně rozjela a krátká přednáška mohla začít. Těžko
říct jak moc se tu o tom rozepisovat, spousta z toho byly už známe
informace, ale dobrá. Marvel Now je marvelovský restart několika sérií (resp.
jejich přečíslování, znovu začnou vycházet od jedničky) po událostech eventu
Avengers versus X-Men. Nejvíc to odnese samotný tým Avengers, ve kterém
budou hrdinové z obou týmů a série se bude jmenovat Uncanny Avengers. Vycházet má dvakrát měsíčně a jeden z prvních záporáků bude Red Skull.
Další velkou událostí bude cesta časem původní pětice X-Menů ze šedesátých let
do současnosti – má dojít na střet ideálů, deziluze a prý půjde o hodně důležitou
věc, která bude určitě trvat déle než šest čísel - tak uvidíme. Po událostech
AvX taky přijde nová řada jménem A+X, jakési smiřování obou týmů. V každém
čísle budou dva příběhy o tom, jak si někdo z Avengerů a někdo z X-Menů
hodí týmovku. Breevot nám pak ukázal covery nových řad – od jedničky pojede
Hulk, Captain America, Iron Man, Thor (čímpak to asi bude, že?) a Fantastic
Four – další projekty budou postupně odtajněny a spousta sérií si ponechá
současné číslování. Důvod je jednoduchý – přilákat po úspěchu filmových
Avengers nové čtenáře ke komiksu. V průběhu
panelu bylo z publika vybráno několik fanoušků a ti dostali možnost
si přečíst první díl každé ze sérií. Všichni je pochválili, ale co taky mohli
udělat jiného, že =)? Na závěr padlo ještě několik dotazů (Spider-Mana čeká
v čísle 700 nějaká HODNĚ zásadní věc; na scéně se budou objevovat oba
Nickové Furyové; X-23 se vrátí
v nějakém týmu; Marvel se nechce zbavit vedlejších postav, takže třeba
děti z FF na scéně zůstanou).
 |
| Marvel Now! |
 |
| Obálka prvního Thora |
Po
skončení panelu nastala největší událost conu – panel se Stanem Leem a Johnem
Romitou seniorem. Tady bylo nutné odejít ze sálu a postavit se do lajny,
jelikož přednostní právo vstupu měli návštěvníci s VIP vstupenkami. Když
jsem viděl tu obří frontu, říkal jsem si, že se tam nemám šanci dostat, ale
vzhledem k tomu že jsem neměl nic lepšího na práci a do sálu se mělo
vpouštět asi za 10 minut, zařadil jsem se. A ejhle… dostal jsem se dovnitř
úplně bez problémů a dokonce chytl výborné místo (výhoda toho, když je tam
člověk sám). Vidět živého Stana byl super zážitek – během celého conu sice
podepisoval/fotil se s návštěvníky, ale účtoval si za to prachy. Za fotku
40 dolarů, za podpis nevím kolik. Oželel jsem to, ale pro některé to musel být
úžasný zážitek. Například na jednom panelu vedle mě seděl chlápek, kterej
vytáhl mobil a roztřeseným hlasem volal své přítelkyni. „Přihlas se na můj
Facebook a napiš tam, že jsem si právě potřásl rukou se Stanem Lee. Můj život
je teď kompletní.“.
Příchod Stana na scénu (právě jsem zjistil, že můj foťák nahrává i zvuk ^^)
 |
| Legendární duo Stan Lee a John Romita |
Ale zpět k panelu.
Moderoval opět Mark Waid a přiznám se, že mě to docela zklamalo. Lee neustále
pěl chválu na to jak je Romita strašně super kreslíř, zavzpomínal na psaní
kýčovitých romantických příběhů a za chvíli byl konec. Padly asi dva divácké
dotazy (nic extra – Jak Stan vymyslel Excelsior, a pak cosi s Mary Jane) a
rozdaly se tři podepsané plakáty těm, kdo nejrychleji odpověděli na položené
otázky. Schválně, dali byste to? Jakého spider-manského záporáka udělalo duo
Lee-Romita jako prvního? Jaký byl první záporák ve spider-manském novinovém
stripu? A ta třetí byla něco s Daredevilem (Waid se nezapře), co už si
nepamatuju. A šlus. Panel skončil a i sobota se chýlila k závěru. Brouzdal jsem
různými obchůdky, hrabal se v komiksech a nakupoval. Asi nejvíc času jsem
strávil v obchodě, kde měli hromady a hromady sešitovek a za dolar jste si
mohli vybrat 4. A než se člověk nadál, ozvalo se z rozhlasu, že Con
skončil a návštěvníci nechť laskavě vypadnou =). Tak jsem šel, čekala mě ještě
celá neděle.
 |
| Sexy cosplayerky |
 |
| Jeden z mnoha komiksových obchodů |
 |
| Výýýýýprodej (který se v neděli změnil na 8 za dolar) |
Plán na neděli
byl jasný – sehnat co nejvíc autogramů. Mělo to jen drobnou vadu – neměl jsem
žádné komiksy na podepsání. Jako první jsem zamířil na Romitu Juniora, který mi
včera unikl – bohužel mě čekalo nemilé překvapení, kreslíř svou nedělní účast
zrušil a odletěl domů. Vydal jsem se tedy na tažení po obchodech s cílem sehnat sešitovky místních autorů. Nebylo to vůbec nic snadného – třeba od Lemira jsem
ve výprodeji našel jediný sešit Sweet Tootha, od Powella nic. Poučení pro
příště – pečlivá příprava předem nutná! A v tomhle duchu probíhal i zbytek
neděle – několik podpisů a hlavně chození po obchodech. Konečně jsem udělal
větší nákup, když jsem narazil na obchod, kde prodávali TPB/HC za 5 dolarů a
při koupi 6 kusů jste dostali jeden zdarma. Vcelku překvapil i ten obchod co v
sobotu prodával 4 sešitovky za dolar – dneska zlevnil na šílených 8 za dolar (a
jeden vedlejší zas přešel ze dvou za dolar na čtyři za dolar). Následovalo
dlouhéééé hrabání, ale nic extra jsem tam už nenašel (vlastně jo, 5 čísel New
X-Menů od Quitleyho, které jsem si nechal vzápětí podepsat). Převažovaly hlavně
sračkoidní sešity, to dobré už bylo vybráno.
 |
| Slevy takřka v každém obchodě - jeden z těch přehlednějších stojanů |
 |
| Nové parfémy Avengers |
 |
| Tato obří figurka Hulka sloužila jako skvělý orientační bod |
Kromě
nákupů a podpisů jsem v neděli zavítal na soutěž kostýmů. Ta byla
rozdělena do několika kategorií a probíhala skoro stejně jak u nás. Soutěžící
museli mít kostým vlastní výroby, představili se a krátce něco předvedli. První
kategorie byla „děti do deseti let“. Vcelku vtipná. Miláčkem publika se stal asi osmiletý capart
celý nabarvený nazeleno, který neustále pobíhal po sálu a křičel „I am Hulk“ –
skončil třetí. Na kostýmy jsem dorazil pozdě, takže jsem chytl místo
v zadní řadě a mám velmi špatné fotky. Na prvním místě skončil prcek převlečený za Hawkeye a
druhá byla Harley Quinn. Dětská kategorie byla docela sranda. Pobavil mě
klučina v kostýmu Wolverina – rozhovor s moderátorkou probíhal asi takto
„Jak dlouho ti trvalo vyrobit si kostým?“ „Dělal jsem ho přes noc.“ „Ale no
tak, to nemůžeš říkat. Tys chtěl určitě říct, že jsi ho vyráběl týden a že ti
dal moc práce, viď?“ „Dělal jsem ho přes noc.“.
 |
| Roztomilý Hulk |
 |
| Mimino v kostýmu Supermana. WTF |
Docela mě šokovalo chování
některých rodičů – mezi soutěžícími se objevil i capart, který pořádně neuměl
mluvit a na podium ho nesla maminka v náručí. Kostým spočíval v tom, že
měl supermanovské tričko – jak originální.
To si maminka kompenzovala to, že nemohla kostýmovat nebo co? Přišlo mi to docela děsivé. Následovala druhá kategorie, děti asi do 17ti let. Přijde
mi zbytečné se tu o tom bez pořádného obrazového materiálu rozepisovat – jen
zmíním, že mezi další kategorie patřily ještě „rodiny a týmy“ a „dospělí“.
Po
soutěži nastal čas na finální nákupy. Con se pomalu chýlil ke konci a já si
uvědomil, kolik věcí jsem nestihl (třeba koupit si tričko). S taškou
narvanou k prasknutí jsem opustil výstavní sál do přijímací haly, kde
probíhalo finální focení s různými cosplayi. Chvíli jsem cmrndal kolem a
nakonec budovu Convention Centra smutně opustil. Zůstal ve mně nezapomenutelný
zážitek.
 |
| Komiksy z conu |
Pokud máte ke conu jakýkoli dotaz, klidně se pteje
(ideálně přes mail či Facebook). Kompletní fotogalerii najdete na mém Facebooku (https://www.facebook.com/media/set/?set=a.3832115997614.2134042.1119311600&type=3)
Rady na závěr (aneb na co dát pozor, když
jdete na con).
1)
Kupte si lístek předem. V Baltimoru to nebyl problém, ale u větších
akcí se klidně může stát, že bude vyprodáno.
2)
Mějte s sebou dostatek hotovosti – většina obchodů nebrala kreditky.
3)
Přineste si pouzdro na plakáty či skicy vašich oblíbených kreslířů.
4)
Pořádně se připravte. Sedněte si k počítači a pozorně si projděte seznam všech autorů – někam si poznačte ty,
které chcete navštívit.
5)
Komiksy které chcete podepsat mějte připravené už před conem – během akce
může být problém je sehnat.
6)
Zjistěte si, kdy který autor podepisuje a udělejte si přibližný rozvrh.
Počítejte tak s hodinovou frontou u autora.
7)
Když už si tu frontu vystojíte, klidně s autorem prohoďte pár slov,
požádejte o věnování nebo o fotku – většina Vám vyhoví.
8)
Většina kreslířů vám ráda něco nakreslí – ale nebude to zadarmo (průměrná
cena byla 20 dollarů).
9)
Když už kupujete sešit na podepsání, zkontrolujte si, že ho vážně
napsal/nakreslil onen autor – vyhnete se trapným chvílím. Takhle jsem hezky
failnul s Buckinghamem, u kterého jsem předpokládal že nakreslil všechny
obálky k Fables… a ono ne.
10) A když už jste u těch
výprodejových sešitovek, koukejte kdo to napsal/nakreslil – až doma jsem
zjistil, že jeden sešit Peter Parker Spider-Man kreslil Buckinghma.
11) Nákupy si rozvrhněte.
Nevrhejte se do bezhlavého utrácení a nejdřív si alespoň letmo obejděte všechny
stánky a udělejte si přehled o slevách.
