pondělí 17. prosince 2012

neděle 9. prosince 2012

Marvelovské jedničky - část druhá

Tak už je tady to, čeho jsem se obával - tradičně díky škole nestíhám a jedničky vychází rychleji, než o nich stačím psát. V druhé části se podíváme na Thora, Avengers a A + X a Thunderbolts.

neděle 2. prosince 2012

Marvelovský zábavní park


Během svého studijního pobytu v USA jsem měl možnost navštívit zábavní park Universal Island of Adventure na Floridě ve městě Orlando. Jeden z důvodů návštěvy byl i fakt, že jedna část parku je věnována marvelovským hrdinům. Pokud vás zajímá jak vypadá, pusťte se do čtení.

středa 21. listopadu 2012

The Amazing Spider-Man 698


     
       A je to tady!  Dneska vyšlo číslo 698 série The Amazing Spider-Man od Dana Slotta, ve kterém začíná první část třídílného příběhu „Dying Wish“. Ptáte se, čím je tento příběh tak speciální? Patrně tím, že je to příběh poslední. Na newyorském Comic Conu Slott šokoval fanoušky odhalením, že Amazing Spider-Man bude ukončen číslem #700. Samozřejmě v rámci NOW! začne vycházet nová řada jménem Superior Spider-Man, ale oproti Amazingovi se bude lišit jednou drobností – Peter Parker už nebude Spider-Man! Slott slibuje vyvrcholení ve velkém stylu a to, že všechny kousky skládačky, které rozmisťoval už od Big Time (číslo 648) do sebe zapadnou. Taky se má objevit většina klíčových postav celé série a patrně se odehraje i finální střet mezi Spider-Manem a umírajícím Doctorem Octopusem. No prostě událost roku pro všechny Spideyho fanoušky! Za normálních okolností bych se docela obával, ale Slott předvedl jeden z nejlepších spider-manovských runů a pokud má někdo sérii velkolepě ukončit, tak on.


čtvrtek 15. listopadu 2012

Marvelovské jedničky - část první


Marvelovské jedničky – část první

     Letošním říjnem začala nová etapa Marvelu - přečíslování Marvel NOW!. Většina hlavních sérií začne vycházet znovu od jedničky, aby se po úspěchu marvelovských filmů chytli i nováčci. A většina dostala i nového scénáristu. Zatím je venku sedm čísel, tak se pojďme na čtyři z nich podívat trochu blíž.
Varování, článek obsahuje spoilery!

neděle 28. října 2012

A-Babies vs X-Babies


Zatím poslední marvelovský event Avengers vs. X-Men je úspěšně za námi. Ať už jste ho četli nebo ne, rozhodně si nenechte ujít další střet těchto týmů v parodii A-Babies vs X-Babies. Osud mutanstva teď nehraje roli, důvod souboje je něco mnohem důležitějšího – plyšový medvídek.


Ve čtvrti Marvelous Meadows zapadlo sluníčko a malý Steve Rogers se chystá do postýlky. Už jen popřát svým hračkám dobrou noc a hurá spinkat… Ale co to? Ten ošklivák odvedle, Scott Summers, ukradl Stevovi medvíka Buckyho! To přece Cap nemůže nechat jen tak a volá všechny kamarády (kteří zrovna nemaj zaracha nebo neštovice) do boje s Cyclopsovou partou. A to je k příběhu všechno, dál už je to jen neskutečně vtipná řežba.
                       
A-Babies vs X-Babies je blbost. Strašná blbost! A nejspíš proto je to tak vtipné. Pokud Vám to z názvu nedošlo, všichni hrdinové tu jsou malí caparti (nakreslení v roztomilém chibi stylu) a dle toho se odvíjí i jejich schopnosti – Black Widow třeba pálí z vodních pistolek. Krom samotných superhrdinů a jejich schopností si sešit utahuje i celkově z Marvel Universa (spousta easter eggů), filmových Avengers nebo již zmíněného eventu Avengers vs. X-Men. Bitva příjemně odsejpá a než se čtenář naděje, je konec - klidně to mohlo být o pár stran delší, neboť spousta postaviček nedostala vůbec prostor (a nápady pan autor očividně má).

Pokud hledáte intoušský komiks, A-Babies vs X-Babies se obloukem vyhněte. Pokud chcete na chvíli vypnout a pobavit se (a neodpuzuje vás tento styl kresby), jděte do toho. Za tři dolary to rozhodně stojí!
5/5

pátek 5. října 2012

Thunderbolts - Like Lightning


Thunderbolts – Like Lightning

        V následující recenzi se podíváme na zatím poslední paperback mé nejoblíbenější marvelovské řady (sorry Spidey), týmovky Thunderbolts.


                 Že jste o tomto týmu nikdy neslyšely? Pokud nečtete US komiksy nebo se blíže nezajímáte o Marvel, tak není divu. Oproti Avengers nebo X-Menům patří Thunderbolts k béčkovějším týmum. Nicméně série letos oslavila už patnácileté výročí a pravidelně zasahuje do všech velkých eventů (od Civil War po Fear Itself). Kdo tedy jsou Thunderoblts?  Tento tým se na scéně objevuje po „onslaughtovském eventu“ (1997), kdy to vypadalo, že všichni velcí superhrdinové zemřeli. Zločinci začínají pustošit New York a najednou se jako blesk z čistého nebe zjevují Thunderbolts – nový supertým připraven bojovat za spravedlnost. Jenže jak se ukáže, Thunderbolts nejsou hrdinové nýbrž přestrojení záporáci Masters of Evil vedeni Baronem Zemem, kteří chtějí získat důvěru veřejnosti a následně ovládnout svět. Nanštěstí pro Zema se několika členům hrdinský život zalíbí a jeho ďábelský plán překazí. Tohle se +- stalo v prvních dvanácti číslech. Od těch dob tým prošel krušným vývojem a v současnosti spadá pod vládní program na nápravu superzločinců, na který dohlíží Luke Cage. Jedna věc však v sérií stále zůstává – a to fakt, že nečtete sérii o hrdinech, ale o padouších. Zapomeňte na dušínovské jednání Avengers, tady jsou zrada a intriky na denním pořádku.

                Kniha Like Lighting  (obsahuje sešity 169-174) navazuje na události předchozích dílů. Po chaosu způsobeném Juggernautem v rámci eventu Fear Itself se skupinka Thunderbolts/Underbolts ve složení Moonstone, Techno, Mr. Hyde, Satana, Troll, Boomerang a Centurius rozhodne vzít z vězení roha a odteleportovat se i se svou věží pryč z New Yorku. Jenže cosi se pokazí a tým necestuje jen prostorem, ale i časem. V předchozí knize se zapojili do druhé světové války a Mr. Hyde způsobil chaos ve viktoriánské Anglii, tentokrát se podívají na dvůr krále Artuše a v roce 1997 se potkají s původním týmem Barona Zema.

                Podívejme se na jednotlivé příběhy blíže. Střet s Artušem a rytíři kulatého stolu je perfektní a příběh si užijete, i pokud postavy vůbec neznáte. Hned zpočátku vás banda přesvědčí, že nejsou žádní andílci když Boomerang s Troll sejmou jednoho rytíře a ukradnou jeho meč – čím si proti sobě poštvou celý kulatý stůl s Merlinem v čele. A ne nadarmo je tenhle starej páprda nejmocnějším kouzelníkem středověku – Thunderbolts končí v jeho žaláři s hromadou dalších mýtických potvor, které si Merlin skladuje jako suroviny pro svoje lektvary. Za pomocí Ghosta, který byl do minulosti vyslán Cagem aby na tým dohlédl, se jim podaří utéct, právě včas aby zastavili Artuše od toho, aby se jim vloupal do věže. Následuje zběsilý útok na Camelot, spousta parádních hlášek a dojde i na souboj s drakem (moje oblíbená scéna je, když Moonstone načapá královnu souložící s Lancelotem). Je škoda, že má tenhle příběh jen dva sešity – opravdu se povedl.

Setkání s králem Artušem


          Následuje jednosešitový příběh ze současnosti, kdy si Songbird užívá dovolenou na tropickém ostrově. Začíná to jako klasický kýčovitý romantický film a zvrhne se to v úchylárnu, kdy je Melissa zajata šíleným vědcem, který kombinuje lidskou DNA s mořskými živočichy a tvoří si armádu kreatur. Opět jde o příjemný a zábavný příběh, pro fanoušky Songbird povinnost.
          Poslední tři sešity se pak točí kolem setkání nových Thunderbolts s týmem z roku 97. Jak už to tak bývá v superhrdinských sériích pravidlem, když se potkají dva týmy, musí se zákonitě mezi sebou porubat a tenhle příběh bohužel není vyjímkou. Když konečně původní tým zjistí, co že jsou ti vetřelci zač, naplánují si společný útok na latverský hrad doktora Dooma, s cílem ukrást stroj času. Na ten bohužel nedojde – díky jisté události (nebudu spoilerovat) dojde k porušení pravidel pro cestování časem a svět se začne propadat do nicoty. A (spoiler) samozřejmě se ho povede zachránit. Tenhle příběh pro mě byl z celé knihy ten nejslabší. Nápad k patnáctému výročí na setkání s původním týmem je super, jen jsem čekal trošku víc společné akce a pletichaření. Souboj mezi oběma týmy je zbytečně moc natáhly a zápletka až moc rychle skočí k oné časové krizi. Přesto to není nijak blbý příběh, spíš takový průměr, který bledne oproti skvělému začátku. Vypadá to, že cestování v čase bude pokračovat i v příští knize, nicméně od dalšího čísla se série přejmenovává na Dark Avengers, což mě krapet děsí, ale uvidíme…. Třeba to bude dobré.

Přípitek obou týmů - "Na Thunderbolts".


Verdikt:
Po řadě slabších předchozích dílů jsou tohle konečně Thunderbolts, kteří mě bavili od začátku do konce. Tři příběhy - spousta akce, hlášek a šíleností.
4/5

sobota 15. září 2012

Report z Baltimore Comic Con 2012



        Sobota ráno. Budík mám natažen na 7:10, ale samým vzrušením vstávám mnohem dřív. Konečně nadešel den D (spíš B) a já vyrážím do Baltimoru na svůj první americký comic noc. Cesta z univerzity trvá přes dvě hodiny a má tři přestupy – a hned po druhém začínám být nervózní, jelikož jejich verze idosu lhala. Ono to jezdí jinak (časově) a  na letiště to nejede patnáct minut, ale hodinu – drobný detail. Nicméně na místě bleskově kupuju jízdenku a dobíhám Light Train, který se chystá k odjezdu. Je to doma. Jedu na Con a budu tam včas! Vystupuju přímo u Convention Center, kde se akce koná, a trefit není problém – stačí následovat nerdy v komiksových tričkách a cosplayery.
        Brzo už zabloudit nejde – kolem zdi se vine nejdelší fronta, jakou jsem kdy viděl. A není na banány, ale na lístky – kupovaly se totiž předem a nyní je třeba si je vyzvednout (a navíc Con otvírá až v deset, což je patrně hlavní důvod fronty).

Conem obchází Smrt

Fronta na lístky


Brána do ráje


         To se mě naštěstí netýká – díky vstřícnosti organizátorů jsem jako recenzent Komiksmagu získal Press Pass a na ten jsem stál frontu jen tří lidí. Press Pass pro mě znamenal „jen“ vstupenku zadara, bohužel na páteční akci se Stanem Leem ani na Harwey Awards jsem nemohl. Každopádně jsem jim velmi vděčný a moc moc jim děkuji. Po získání Press Passu (asi 9:50) jsem byl ihned vpuštěn do sálu. Zvláštní pocit procházet se skoro prázdnými uličkami =). „Sakra, rychle najít nějakého prestižního autora jako Snydera nebo Leeho, ať nemusím stát ve frontě.“ říkám si. Jenže ouha – i když mám plánek s číslama stánků, najít konkrétního autora tu není vůbec snadné –už jen proto, že většina stánků v reálu ty čísla nemá (resp. má, ale schovaný – ale to jsem objevil až později a stejně jsem třeba nedokázal najít stánek s Amadnou Conner). Tak si tak brouzdám sálem, koukám na všechny strany a najednou… Don Rosa. Jeden z mých nejoblíbenějších autorů, který píše a kreslí Kačera Donalda a Strýčka Skrblíka (více o něm a jeho dílech najdete tady).  Ve svém stánku podepisuje, skicuje a prodává „plakáty“ – klasiku nebo disneyovské verze slavných superhrdinských obálek, které jsou parádní. Neodolám, přisednu si a dávám se s ním do řeči. Je to strašně příjemnej chlapík a ve všem mi vyhoví, jelikož má rád Evropany. Postěžuje si na Ameriku, že je to tu s kačery bída a vtipkuje, že až odejdu, tak tu bude sedět nejmíň tři hodiny, než přijde někdo další. Na jeho stolku mě pobaví cedulka „Ne! Toto nejsou Duck Tales, ale originální komiksy, z kterých Duck Tales zhruba vychází.“ – to to tu fakt musí být s kačeřími fandy špatné. Ukazuje mi naprosto luxusní kolekci hardcoverů, kterou mu vydali ve Finsku. Wau… kéž by něco takového někdy vyšlo česky nebo alespoň anglicky. Všimnu si, že má na stolku cedulku, že nepodepisuje nic od Boomu! (což je mimochodem jediný anglický paperback jeho donaldovských příběhů). Ptám se proč a Don si jen postěžuje, že to vydali a použili jeho jméno, aniž by jim k tomu dal svolení. Ufff, ještě že jsem tyto komiksy nechal doma. Vytahuju z batohu dva díly Life and Times of Scrooge McDuck (Skrblíkův životopis - jediné komiksy, které si vezu z ČR) a dostávám první podpisy. Ochotně mi dovnitř nakreslí Skrblíka a vyfotí se se mnou – hned po ránu jsem si vyplácal nejlepší zážitek conu, na který dlouho nezapomenu. Když se ho zeptám, zda neplánuje přijet do ČR, odvětí, že „zatím ho nikdo nepozval.“ A toho se od Egmontu asi nikdy nedočkáme =(. 


Takhle brzo Rosa hosty nečekal - teprve si vybaluje fixy. Na stolku můžete vidět luxusní finský hardcover



Rosa mi podepsal komiks i s věnováním a na požádání přikreslil Skrblíka. V pozadí si všimněte parodií na superhrdinské obálky



           Tak Rosa by byl, co teď? Bezcílně bloumám kolem a narazím na docela dlouhou frontu. „Na koho to je?“ ptám se (tohle je mimochodem nejčastější otázka conu), „Na Snydera“ odvětí kdosi. Tak jdu hledat konec (nebo spíš začátek?) fronty, což dá taky někdy zabrat, neboť je v uličkách různě půlená aby nezavazela. Tady se ukáže moje nezkušenost s cony. Pamatuju si Pavlovského lamentování na pražské akci se Sakaiem, jak se nosívají tak dvě knížky na osobu a dle toho jsem se zařídil. Chyba – tady je to každýmu putna a klidně si můžete přinést padesát sešitů (čímž naserete všechny za vámi) a je jen na autorovi, zda to podepíše či ne - zrovna na Snydera se tu nosí kupy Batmanů. Sympatické je, že tu s ním sedí i Greg Capullo (batmanovský kreslíř), takže zabijete dvě mouchy jednou ranou. Ve frontě strávím asi hodinku a odnáším si dvě podepsané knížky. Následuje zkoumání stánků, prohrabování se v hromadě zlevněných komiksů a nakupování. Na to pozor, to je tu zrádné. Nejprve je lepší si projít všechny obchůdky a až potom se do toho vrhnout. Takhle se mi stalo, že jsem si koupil s padesátiprocentní slevou Avengers Academy (asi za 12 dolarů) a v neděli ráno ji objevil jinde v akci za 5. Rozdíl byl hlavně v tom, že na tu levnější jste se museli prohrabávat krabicemi zlevněných hardcoverů. Na druhou stranu zas nesmíte váhat, protože platí „Kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ Pokud něco opravdu chcete a cena je dobrá, berte to! Co se obchodů týče, prodávaly hlavně starší sešitovky (Golden a Silver Age) Marvelu a DC + rarity. Vůbec by tu nebyl problém sehnat třeba první číslo Spider-Mana nebo Avengers, jen na to mít... Paperbacky/hardcovery byly zlevněné jen v pár obchodech a výběr alespoň pro mě nic moc (tady se také ukazuje rozlehlost conu – výborný obchod s nimi jsem našel až v neděli). Brzo měl začít podepisovat Ennis a chtěl jsem si koupit ještě jeden TPB Boys – bohužel jsem ho nesehnal. Nu nevadí, jelikož jsem měl nakupování už dost a začala mi tíhnout taška (a to jsem si říkal, jak si veškeré nákupy nechám na neděli, ať se s tím netahám =), jenže fanda neodolá), postavil jsem se do fronty na Ennise. Ta byla tentokrát lépe organizovaná a točila se v uličce jako had. Hodně se mi líbil přístup organizátorů, kteří frontu časově hlídali a v určitou chvíli řekli poslednímu, že je poslední a ať už za sebe další lidi nepouští – nehrozilo tedy, že byste někde hodinu čekali a pak vám org řekl „Sorry, ale dneska konec“. Ennis byl další příjemnej autor, bohužel vzhledem k dlouhé frontě nebyl čas na bližší rozhovor. Pozdravil jsem ho jménem českých fanoušků a se třemi podpisy a fotkou odkráčel.

Tohle je fronta na Snydera - cílový stánek není ani vidět

A to jsem to vychytal ještě dobře - zde vidíte zástup, co se za mnou utvořil
A takhle vypadá klasický podepisovací stolek - Scott Snyder a Greg Capullo (dvojka stojící za Batmanem z New 52)

A tohle je jeden z nejoblíbenějších komiksových autorů u nás - Garth Ennis.


           Následovalo další bezcílné bloumání sem a tam. Občas jsem objevil stánek nějakého autora, o kterém jsem ani nevěděl, že tam má být (Powell) nebo se dal do řeči s někým z menších autorů. Sympatická byla třeba Indy Mindy, která mi ochotně představila svoji sérii Misfortune Cookie. Chtěl jsem se pro ni v neděli zastavit, bohužel jsem to už nestihl  =(, čas na conu ubíhá strašně rychle. Vystál jsem si ještě frontu na Marka Waida (Daredevil) s Riverou a zamířil do druhého patra výstavního centra – tam se konaly přednášky a panely. Docela mě naštvali, protože mě z celého programu zaujaly jen tři věci a dvě běžely ve stejný čas (Ennis a Marvel Now!). Sakra!  Nakonec jsem zvolil Marvel a čekalo mě další milé překvápko – sál byl naprosto obří. Nebyl problém dojít v půlce a najít si dobré místo (nesporná výhoda třeba oproti San Diegu, kde prý hodiny čekáte jen na to, abyste se dostali dovnitř). Když jsem tam přišel, zrovna končil panel ohledně DC52. O tom vám moc nic neřeknu, protože to nečtu – Snyder a spol zrovna odpovídali na dotazy diváků.

Panel DC k New 52

      Ve tři hodiny začal již zmíněný panel Marvelu. Před fanoušky nastoupil Mark Waid a Tom Breevort (jeden z editorů co má na starosti Avengers tituly). Nějak jim nechtěla fungovat technika, tak začali netradičně s diváckými dotazy. Zeptal jsem se Waida, zda plánuje oživit Bullseye, načež se začal ošívat a vyhýbavě odvětil „Ano-Ne-Možná“. Další dotaz padl na oživení Janet Van Dyke aka Wasp. Tady už marveláci nemlžili a připustili, že Wasp se na scéně brzo objeví (otázkou je, zda to bude Janet). Další dotazy jsem zapomněl nebo mi nepřišly až tak zajímavé (například nebude crossover Punishera, Cablea a Deadpoola). Asi po deseti minutách se technika konečně rozjela a krátká přednáška mohla začít. Těžko říct jak moc se tu o tom rozepisovat, spousta z toho byly už známe informace, ale dobrá. Marvel Now je marvelovský restart několika sérií (resp. jejich přečíslování, znovu začnou vycházet od jedničky) po událostech eventu Avengers versus X-Men. Nejvíc to odnese samotný tým Avengers, ve kterém budou hrdinové z obou týmů a série se bude jmenovat Uncanny Avengers. Vycházet má dvakrát měsíčně a jeden z prvních záporáků bude Red Skull. Další velkou událostí bude cesta časem původní pětice X-Menů ze šedesátých let do současnosti – má dojít na střet ideálů, deziluze a prý půjde o hodně důležitou věc, která bude určitě trvat déle než šest čísel - tak uvidíme. Po událostech AvX taky přijde nová řada jménem A+X, jakési smiřování obou týmů. V každém čísle budou dva příběhy o tom, jak si někdo z Avengerů a někdo z X-Menů hodí týmovku. Breevot nám pak ukázal covery nových řad – od jedničky pojede Hulk, Captain America, Iron Man, Thor (čímpak to asi bude, že?) a Fantastic Four – další projekty budou postupně odtajněny a spousta sérií si ponechá současné číslování. Důvod je jednoduchý – přilákat po úspěchu filmových Avengers nové čtenáře ke komiksu.  V průběhu panelu bylo z publika vybráno několik fanoušků a ti dostali možnost si přečíst první díl každé ze sérií. Všichni je pochválili, ale co taky mohli udělat jiného, že =)? Na závěr padlo ještě několik dotazů (Spider-Mana čeká v čísle 700 nějaká HODNĚ zásadní věc; na scéně se budou objevovat oba Nickové Furyové;  X-23 se vrátí v nějakém týmu; Marvel se nechce zbavit vedlejších postav, takže třeba děti z FF na scéně zůstanou). 
Marvel Now!

Obálka prvního Thora
           
             Po skončení panelu nastala největší událost conu – panel se Stanem Leem a Johnem Romitou seniorem. Tady bylo nutné odejít ze sálu a postavit se do lajny, jelikož přednostní právo vstupu měli návštěvníci s VIP vstupenkami. Když jsem viděl tu obří frontu, říkal jsem si, že se tam nemám šanci dostat, ale vzhledem k tomu že jsem neměl nic lepšího na práci a do sálu se mělo vpouštět asi za 10 minut, zařadil jsem se. A ejhle… dostal jsem se dovnitř úplně bez problémů a dokonce chytl výborné místo (výhoda toho, když je tam člověk sám). Vidět živého Stana byl super zážitek – během celého conu sice podepisoval/fotil se s návštěvníky, ale účtoval si za to prachy. Za fotku 40 dolarů, za podpis nevím kolik. Oželel jsem to, ale pro některé to musel být úžasný zážitek. Například na jednom panelu vedle mě seděl chlápek, kterej vytáhl mobil a roztřeseným hlasem volal své přítelkyni. „Přihlas se na můj Facebook a napiš tam, že jsem si právě potřásl rukou se Stanem Lee. Můj život je teď kompletní.“. 

 
 Příchod Stana na scénu (právě jsem zjistil, že můj foťák nahrává i zvuk ^^)

Legendární duo Stan Lee a John Romita
                                                                                                                                                                              
            Ale zpět k panelu. Moderoval opět Mark Waid a přiznám se, že mě to docela zklamalo. Lee neustále pěl chválu na to jak je Romita strašně super kreslíř, zavzpomínal na psaní kýčovitých romantických příběhů a za chvíli byl konec. Padly asi dva divácké dotazy (nic extra – Jak Stan vymyslel Excelsior, a pak cosi s Mary Jane) a rozdaly se tři podepsané plakáty těm, kdo nejrychleji odpověděli na položené otázky. Schválně, dali byste to? Jakého spider-manského záporáka udělalo duo Lee-Romita jako prvního? Jaký byl první záporák ve spider-manském novinovém stripu? A ta třetí byla něco s Daredevilem (Waid se nezapře), co už si nepamatuju. A šlus. Panel skončil a i sobota se chýlila k závěru. Brouzdal jsem různými obchůdky, hrabal se v komiksech a nakupoval. Asi nejvíc času jsem strávil v obchodě, kde měli hromady a hromady sešitovek a za dolar jste si mohli vybrat 4. A než se člověk nadál, ozvalo se z rozhlasu, že Con skončil a návštěvníci nechť laskavě vypadnou =). Tak jsem šel, čekala mě ještě celá neděle.

Sexy cosplayerky

Jeden z mnoha komiksových obchodů

Výýýýýprodej (který se v neděli změnil na 8 za dolar)



             Plán na neděli byl jasný – sehnat co nejvíc autogramů. Mělo to jen drobnou vadu – neměl jsem žádné komiksy na podepsání. Jako první jsem zamířil na Romitu Juniora, který mi včera unikl – bohužel mě čekalo nemilé překvapení, kreslíř svou nedělní účast zrušil a odletěl domů. Vydal jsem se tedy na tažení po obchodech s cílem sehnat sešitovky místních autorů. Nebylo to vůbec nic snadného – třeba od Lemira jsem ve výprodeji našel jediný sešit Sweet Tootha, od Powella nic. Poučení pro příště – pečlivá příprava předem nutná! A v tomhle duchu probíhal i zbytek neděle – několik podpisů a hlavně chození po obchodech. Konečně jsem udělal větší nákup, když jsem narazil na obchod, kde prodávali TPB/HC za 5 dolarů a při koupi 6 kusů jste dostali jeden zdarma. Vcelku překvapil i ten obchod co v sobotu prodával 4 sešitovky za dolar – dneska zlevnil na šílených 8 za dolar (a jeden vedlejší zas přešel ze dvou za dolar na čtyři za dolar). Následovalo dlouhéééé hrabání, ale nic extra jsem tam už nenašel (vlastně jo, 5 čísel New X-Menů od Quitleyho, které jsem si nechal vzápětí podepsat). Převažovaly hlavně sračkoidní sešity, to dobré už bylo vybráno. 


Slevy takřka v každém obchodě - jeden z těch přehlednějších stojanů



Nové parfémy Avengers

Tato obří figurka Hulka sloužila jako skvělý orientační bod

         Kromě nákupů a podpisů jsem v neděli zavítal na soutěž kostýmů. Ta byla rozdělena do několika kategorií a probíhala skoro stejně jak u nás. Soutěžící museli mít kostým vlastní výroby, představili se a krátce něco předvedli. První kategorie byla „děti do deseti let“. Vcelku vtipná.  Miláčkem publika se stal asi osmiletý capart celý nabarvený nazeleno, který neustále pobíhal po sálu a křičel „I am Hulk“ – skončil třetí. Na kostýmy jsem dorazil pozdě, takže jsem chytl místo v zadní řadě a mám velmi špatné fotky. Na prvním místě skončil prcek převlečený za Hawkeye a druhá byla Harley Quinn. Dětská kategorie byla docela sranda. Pobavil mě klučina v kostýmu Wolverina – rozhovor s moderátorkou probíhal asi takto „Jak dlouho ti trvalo vyrobit si kostým?“ „Dělal jsem ho přes noc.“ „Ale no tak, to nemůžeš říkat. Tys chtěl určitě říct, že jsi ho vyráběl týden a že ti dal moc práce, viď?“ „Dělal jsem ho přes noc.“. 

Roztomilý Hulk

Mimino v kostýmu Supermana. WTF

 
           Docela mě šokovalo chování některých rodičů – mezi soutěžícími se objevil i capart, který pořádně neuměl mluvit a na podium ho nesla maminka v náručí. Kostým spočíval v tom, že měl supermanovské tričko – jak originální.  To si maminka kompenzovala to, že nemohla kostýmovat nebo co? Přišlo mi to docela děsivé. Následovala druhá kategorie, děti asi do 17ti let. Přijde mi zbytečné se tu o tom bez pořádného obrazového materiálu rozepisovat – jen zmíním, že mezi další kategorie patřily ještě „rodiny a týmy“ a „dospělí“.          
           Po soutěži nastal čas na finální nákupy. Con se pomalu chýlil ke konci a já si uvědomil, kolik věcí jsem nestihl (třeba koupit si tričko). S taškou narvanou k prasknutí jsem opustil výstavní sál do přijímací haly, kde probíhalo finální focení s různými cosplayi. Chvíli jsem cmrndal kolem a nakonec budovu Convention Centra smutně opustil. Zůstal ve mně nezapomenutelný zážitek.
Komiksy z conu


Pokud máte ke conu jakýkoli dotaz, klidně se pteje (ideálně přes mail či Facebook). Kompletní fotogalerii najdete na mém Facebooku (https://www.facebook.com/media/set/?set=a.3832115997614.2134042.1119311600&type=3

Rady na závěr (aneb na co dát pozor, když jdete na con).

1)      Kupte si lístek předem. V Baltimoru to nebyl problém, ale u větších akcí se klidně může stát, že bude vyprodáno.
2)      Mějte s sebou dostatek hotovosti – většina obchodů nebrala kreditky.
3)      Přineste si pouzdro na plakáty či skicy vašich oblíbených kreslířů.
4)      Pořádně se připravte. Sedněte si k počítači a pozorně si projděte seznam všech autorů – někam si poznačte ty, které chcete navštívit.
5)      Komiksy které chcete podepsat mějte připravené už před conem – během akce může být problém je sehnat.
6)      Zjistěte si, kdy který autor podepisuje a udělejte si přibližný rozvrh. Počítejte tak s hodinovou frontou u autora.
7)      Když už si tu frontu vystojíte, klidně s autorem prohoďte pár slov, požádejte o věnování nebo o fotku – většina Vám vyhoví.
8)      Většina kreslířů vám ráda něco nakreslí – ale nebude to zadarmo (průměrná cena byla 20 dollarů).
9)      Když už kupujete sešit na podepsání, zkontrolujte si, že ho vážně napsal/nakreslil onen autor – vyhnete se trapným chvílím. Takhle jsem hezky failnul s Buckinghamem, u kterého jsem předpokládal že nakreslil všechny obálky k Fables… a ono ne.
10)   A když už jste u těch výprodejových sešitovek, koukejte kdo to napsal/nakreslil – až doma jsem zjistil, že jeden sešit Peter Parker Spider-Man kreslil Buckinghma.
11)   Nákupy si rozvrhněte. Nevrhejte se do bezhlavého utrácení a nejdřív si alespoň letmo obejděte všechny stánky a udělejte si přehled o slevách.

pondělí 23. července 2012

Kačer Donald 15/12


A do třetice fotbal. Tentokrát už jen jako příloha v podobě hracích karet s fotbalovým motivem. Ty jsou mimochodem dost odfláknuté. Obrázky disneyovských hrdinů jsou jen na kartách Žolík – Kluk a navíc se neustále opakují (na všech králích je stejný obrázek). Škoda, ale aspoň je to po čínských šuntech konečně Disney příloha. Co bych číslu obecně vytknul je kvalita papíru (u té mám subjektivní pocit, že porůznu číslo od čísla kolísá) – díky tomu igelitu to nejde poznat, ale po rozbalení je časopis celý pomačkaný.

Komiksy:

Správná motivace
V Kačerově se koná mistrovství v parkouru a Donald by se rád zašel podívat, jenže musí pracovat. Rozhodne se simulovat a vymluví se Skrblíkovi na nemoc. Po chvíli vyrazí na závod, jenže je děsně paranoidní a má strach, že ho někdo známej uvidí. Když zaslechne na ulici svoje jméno, vyděsí se a vyběhne se schovat na střechu nedalekého domu (proč se schovává, když už byl viděn?). Jeho úprku si všimne parkourové mužstvo, kterým onemocněl hlavní závodník a rozhodnou se přijmout Donalda jako náhradu. Ten souhlasí a všechny disciplíny samozřejmě zbabrá. Při velkém finále se objeví Skrblík, Donald se vyděsí a díky správné motivaci opět vyskáče na nedalekou střechu a zvítězí. Blbina
1/5.

Atomová věda
Nejlepší komiks čísla, který už na první pohled zaujme propracovanější a vtipnou kresbou, bohužel se scénářem je to slabší, ale docela mě bavil. Donald má pouliční stánek s hot dogy a díky jeho kuchařskému umu se na ně stojí fronty. Rozhodne se proto pronajmout si restauraci a brzo slaví další úspěchy. Jenže začne být posedlý úspěchem a brzy mění restauraci za mnohem větší a později i za nejlepší podnik ve městě – otáčivý luxusní Létající talíř, což musí zákonitě skončit katastrofou a Donald končí zpátky u párků. Autor je tu bohužel tlačen formátem komiksu – cesta od první restauračky po tu nejluxusnější se odehraje na dvou stránkách a to je setsakra málo. Přesto jde o fajn vtipný příběh.
3/5

Had na prsou
Po odmlce se vrací do Kačera Mickey Mouse. Tentokrát s Minnie hledají v mokřadu exemplář vzácného hada Smrtícího Zvonýše, kterého nikdy nikdo neviděl (všechny totiž dřív zabije). Po chvíli zjišťují, že mokřad má být zničen ve prospěch sídliště pro seniory. Na místo přijíždí developer projektu Mortimer (do češtiny překládán jako Monty) a hned se začíná dvořit Minnie. Dokonce ochotně nabídne pomoc při hledání ohroženého plaza. A jelikož je jeho čtyřkolka jen pro dva, bere Minnie a Mickey tak zůstává sám v divočině. Během hledání Zvonýše čelí bobrům, blechám a jiným potvorám. Tenhle příběh má i něco jako děj, takže konec nechci spoilovat. Rozhodně to není špatné, ale moc tyhle ekologické příběhy nemusím.                
3/5

Na závěr tu jsou dva jednostránkové gagy – se Šikulou a Mickeym.