úterý 17. července 2012

Kačer Donald 14/12

Tak ComicsCon je úspěšně za mnou a byla to rozhodně fajn akce. Pokud se k tomu dokopu, rád bych sepsal i něco jako report. Ale k věci - se zpožděním je tu recenze na čtrnácté číslo Kačera (a v nejbližší době můžete čekat i patnáctku).


Na první pohled se toto číslo tváří opět jako fotbalové - na obálce Donald vítězoslavně drží nějaký pohár a přílohou je nefunkční (alespoň v mém případě) vuvuzela. Komiksy naštěstí s tímto sportem nemají nic společného.
Úvodním komiksem jsou šestnáctistránkové Kosmické komplikace. Skrblík opatří pro svůj trezor nový bezpečnostní systém – jedna z družic na něho z oběžné dráhy vysílá neviditelné silové pole, kterým nikdo bez speciálního ovladače neprojde. Předvídatelná zápletka s jeho krádeží se naštěstí nekoná – sám Skrblík zdůrazňuje, že je potřeba i několikamístný číselný kód, takže by lumpové jeho šlohnutím nic nezískali. Na trezor brzy zaútočí Rafani. Vyzkouší všemožné pomůcky (letlampa, beranidlo, pistole), ale ochranné pole neprorazí. Sympaticky se na sedm stran děj odklání od kačerů a sledujeme Rafany, kteří dumají jak se dostat dovnitř. A nenapadne je nic lepšího, než že se jeden z nich přihlásí do právě probíhajícího kosmického programu a ve vesmíru zničí onu družici. Sice je to krapet absurdní, ale je to přece komiks pro děti =). 176-671 postoupí do druhého kola, kde se jeho bráškové tradičně po rafansku postarají o konkurenci („Ehm. Vypadá to, že profesoru Kuliferdovi není dobře!“ hlásí Rafan s obuškem za zády).  Družici 176-671 opravdu zničí, a tak ostatní vykradou trezor a dokonce i zajmou Donalda. Nastane však neočekávaný problém – jak a kam s tím raketoplánem vlastně přistát?  Když pomineme několik absurdních momentů, Kosmické komplikace jsou příjemným a zábavným komiksem.
 4/5.

V druhém komiksu Dvakrát víc, nebo nic přichází Magika za Skrblíkem s mírovou nabídkou. Má novou hůlku, která dokáže všemu vytvořit duplikát a chce si okopírovat Pěťák číslo jedna. Skrblík souhlasí, ale má podmínku – chce si hůlku nejprve sám vyzkoušet. Tady narážíme na problém – co autor, to pojetí Magiky a důvodu, proč ten pěťák chce. Osobně se přikláním k tomu, že chce získat Midasův dotek, což je pro Skrblíka nepřijatelná představa a snaží se tomu zabránit (viz příběh Pěťák číslo jedna v Superkomiksu 33). Proto by Skrblík Magice rozhodně nedal ani kopii. Ale budiž. Skrbla se na hůlce pochopitelně snaží vydělat a začne kopírovat stavební materiál, jídlo v restauraci i autobusy. Jelikož se mu hůlky nechce vzdát, udělá si její vlastní kopii. Navečer přijde Magika a vyrobí duplikár pěťáku – následně (hodně dementně) obelstí Skrblíka a podstrčí mu tu falešnou minci. Ten chvíli po Magičině odchodu zjistí, že kopie co hůlka dělá, jsou jen dočasné, a tudíž je to všechno švindl (nečekaně) a začne čarodějnici pronásledovat. Končí to pochopitelně happy endem.                                  
3/5

Poslední šestistránkový komiks se jmenuje Psí život. Donald pracuje jako antoušek a snaží se pochytat několik toulavých psů. Ti si z něj dělají srandu a Donald tak neustále padá a naráží do různých věcí. Tenhle komiks je nejvíc zaměřen na dětského čtenáře a připomíná animovanou grotesku, která ale na papíře moc nefunguje. Končí to tak, že Donald vymyslí jak na psy vyzrát – všichni rádi aportují a tak tak stačí hodit míček do klece. Šest stránek je zbytečně moc, s tak chatrnou pointou se z toho dal udělat klidně 1-2stránkový gag.     
2/5

Celkově jde o příjemné číslo. Nejdelší komiks čísla mě bavil, prostřední nevadil a jediným „špatným“ kouskem tak je Psí život – ten je zároveň nejkratším komiksem, takže spokojenost.
Celkem 3/5

Žádné komentáře:

Okomentovat