Report z Baltimore Comic Con 2012

        Sobota ráno. Budík mám natažen na 7:10, ale samým vzrušením vstávám mnohem dřív. Konečně nadešel den D (spíš B) a já vyrážím do Baltimoru na svůj první americký comic noc. Cesta z univerzity trvá přes dvě hodiny a má tři přestupy – a hned po druhém začínám být nervózní, jelikož jejich verze idosu lhala. Ono to jezdí jinak (časově) a  na letiště to nejede patnáct minut, ale hodinu – drobný detail. Nicméně na místě bleskově kupuju jízdenku a dobíhám Light Train, který se chystá k odjezdu. Je to doma. Jedu na Con a budu tam včas! Vystupuju přímo u Convention Center, kde se akce koná, a trefit není problém – stačí následovat nerdy v komiksových tričkách a cosplayery.

        Brzo už zabloudit nejde – kolem zdi se vine nejdelší fronta, jakou jsem kdy viděl. A není na banány, ale na lístky – kupovaly se totiž předem a nyní je třeba si je vyzvednout (a navíc Con otvírá až v deset, což je patrně hlavní důvod fronty).

Conem obchází Smrt

Fronta na lístky

Brána do ráje

         To se mě naštěstí netýká – díky vstřícnosti organizátorů jsem jako recenzent Komiksmagu získal Press Pass a na ten jsem stál frontu jen tří lidí. Press Pass pro mě znamenal „jen“ vstupenku zadara, bohužel na páteční akci se Stanem Leem ani na Harwey Awards jsem nemohl. Každopádně jsem jim velmi vděčný a moc moc jim děkuji. Po získání Press Passu (asi 9:50) jsem byl ihned vpuštěn do sálu. Zvláštní pocit procházet se skoro prázdnými uličkami =). „Sakra, rychle najít nějakého prestižního autora jako Snydera nebo Leeho, ať nemusím stát ve frontě.“ říkám si. Jenže ouha – i když mám plánek s číslama stánků, najít konkrétního autora tu není vůbec snadné –už jen proto, že většina stánků v reálu ty čísla nemá (resp. má, ale schovaný – ale to jsem objevil až později a stejně jsem třeba nedokázal najít stánek s Amadnou Conner). Tak si tak brouzdám sálem, koukám na všechny strany a najednou… Don Rosa. Jeden z mých nejoblíbenějších autorů, který píše a kreslí Kačera Donalda a Strýčka Skrblíka (více o něm a jeho dílech najdete tady).  Ve svém stánku podepisuje, skicuje a prodává „plakáty“ – klasiku nebo disneyovské verze slavných superhrdinských obálek, které jsou parádní. Neodolám, přisednu si a dávám se s ním do řeči. Je to strašně příjemnej chlapík a ve všem mi vyhoví, jelikož má rád Evropany. Postěžuje si na Ameriku, že je to tu s kačery bída a vtipkuje, že až odejdu, tak tu bude sedět nejmíň tři hodiny, než přijde někdo další. Na jeho stolku mě pobaví cedulka „Ne! Toto nejsou Duck Tales, ale originální komiksy, z kterých Duck Tales zhruba vychází.“ – to to tu fakt musí být s kačeřími fandy špatné. Ukazuje mi naprosto luxusní kolekci hardcoverů, kterou mu vydali ve Finsku. Wau… kéž by něco takového někdy vyšlo česky nebo alespoň anglicky. Všimnu si, že má na stolku cedulku, že nepodepisuje nic od Boomu! (což je mimochodem jediný anglický paperback jeho donaldovských příběhů). Ptám se proč a Don si jen postěžuje, že to vydali a použili jeho jméno, aniž by jim k tomu dal svolení. Ufff, ještě že jsem tyto komiksy nechal doma. Vytahuju z batohu dva díly Life and Times of Scrooge McDuck (Skrblíkův životopis - jediné komiksy, které si vezu z ČR) a dostávám první podpisy. Ochotně mi dovnitř nakreslí Skrblíka a vyfotí se se mnou – hned po ránu jsem si vyplácal nejlepší zážitek conu, na který dlouho nezapomenu. Když se ho zeptám, zda neplánuje přijet do ČR, odvětí, že „zatím ho nikdo nepozval.“ A toho se od Egmontu asi nikdy nedočkáme =(. 

Takhle brzo Rosa hosty nečekal - teprve si vybaluje fixy. Na stolku můžete vidět luxusní finský hardcover

Rosa mi podepsal komiks i s věnováním a na požádání přikreslil Skrblíka. V pozadí si všimněte parodií na superhrdinské obálky

           Tak Rosa by byl, co teď? Bezcílně bloumám kolem a narazím na docela dlouhou frontu. „Na koho to je?“ ptám se (tohle je mimochodem nejčastější otázka conu), „Na Snydera“ odvětí kdosi. Tak jdu hledat konec (nebo spíš začátek?) fronty, což dá taky někdy zabrat, neboť je v uličkách různě půlená aby nezavazela. Tady se ukáže moje nezkušenost s cony. Pamatuju si Pavlovského lamentování na pražské akci se Sakaiem, jak se nosívají tak dvě knížky na osobu a dle toho jsem se zařídil. Chyba – tady je to každýmu putna a klidně si můžete přinést padesát sešitů (čímž naserete všechny za vámi) a je jen na autorovi, zda to podepíše či ne - zrovna na Snydera se tu nosí kupy Batmanů. Sympatické je, že tu s ním sedí i Greg Capullo (batmanovský kreslíř), takže zabijete dvě mouchy jednou ranou. Ve frontě strávím asi hodinku a odnáším si dvě podepsané knížky. Následuje zkoumání stánků, prohrabování se v hromadě zlevněných komiksů a nakupování. Na to pozor, to je tu zrádné. Nejprve je lepší si projít všechny obchůdky a až potom se do toho vrhnout. Takhle se mi stalo, že jsem si koupil s padesátiprocentní slevou Avengers Academy (asi za 12 dolarů) a v neděli ráno ji objevil jinde v akci za 5. Rozdíl byl hlavně v tom, že na tu levnější jste se museli prohrabávat krabicemi zlevněných hardcoverů. Na druhou stranu zas nesmíte váhat, protože platí „Kdo dřív přijde, ten dřív mele.“ Pokud něco opravdu chcete a cena je dobrá, berte to! Co se obchodů týče, prodávaly hlavně starší sešitovky (Golden a Silver Age) Marvelu a DC + rarity. Vůbec by tu nebyl problém sehnat třeba první číslo Spider-Mana nebo Avengers, jen na to mít... Paperbacky/hardcovery byly zlevněné jen v pár obchodech a výběr alespoň pro mě nic moc (tady se také ukazuje rozlehlost conu – výborný obchod s nimi jsem našel až v neděli). Brzo měl začít podepisovat Ennis a chtěl jsem si koupit ještě jeden TPB Boys – bohužel jsem ho nesehnal. Nu nevadí, jelikož jsem měl nakupování už dost a začala mi tíhnout taška (a to jsem si říkal, jak si veškeré nákupy nechám na neděli, ať se s tím netahám =), jenže fanda neodolá), postavil jsem se do fronty na Ennise. Ta byla tentokrát lépe organizovaná a točila se v uličce jako had. Hodně se mi líbil přístup organizátorů, kteří frontu časově hlídali a v určitou chvíli řekli poslednímu, že je poslední a ať už za sebe další lidi nepouští – nehrozilo tedy, že byste někde hodinu čekali a pak vám org řekl „Sorry, ale dneska konec“. Ennis byl další příjemnej autor, bohužel vzhledem k dlouhé frontě nebyl čas na bližší rozhovor. Pozdravil jsem ho jménem českých fanoušků a se třemi podpisy a fotkou odkráčel.

Tohle je fronta na Snydera - cílový stánek není ani vidět

A to jsem to vychytal ještě dobře - zde vidíte zástup, co se za mnou utvořil

A takhle vypadá klasický podepisovací stolek - Scott Snyder a Greg Capullo (dvojka stojící za Batmanem z New 52)

A tohle je jeden z nejoblíbenějších komiksových autorů u nás - Garth Ennis.

           Následovalo další bezcílné bloumání sem a tam. Občas jsem objevil stánek nějakého autora, o kterém jsem ani nevěděl, že tam má být (Powell) nebo se dal do řeči s někým z menších autorů. Sympatická byla třeba Indy Mindy, která mi ochotně představila svoji sérii Misfortune Cookie. Chtěl jsem se pro ni v neděli zastavit, bohužel jsem to už nestihl  =(, čas na conu ubíhá strašně rychle. Vystál jsem si ještě frontu na Marka Waida (Daredevil) s Riverou a zamířil do druhého patra výstavního centra – tam se konaly přednášky a panely. Docela mě naštvali, protože mě z celého programu zaujaly jen tři věci a dvě běžely ve stejný čas (Ennis a Marvel Now!). Sakra!  Nakonec jsem zvolil Marvel a čekalo mě další milé překvápko – sál byl naprosto obří. Nebyl problém dojít v půlce a najít si dobré místo (nesporná výhoda třeba oproti San Diegu, kde prý hodiny čekáte jen na to, abyste se dostali dovnitř). Když jsem tam přišel, zrovna končil panel ohledně DC52. O tom vám moc nic neřeknu, protože to nečtu – Snyder a spol zrovna odpovídali na dotazy diváků.

Panel DC k New 52

      Ve tři hodiny začal již zmíněný panel Marvelu. Před fanoušky nastoupil Mark Waid a Tom Breevort (jeden z editorů co má na starosti Avengers tituly). Nějak jim nechtěla fungovat technika, tak začali netradičně s diváckými dotazy. Zeptal jsem se Waida, zda plánuje oživit Bullseye, načež se začal ošívat a vyhýbavě odvětil „Ano-Ne-Možná“. Další dotaz padl na oživení Janet Van Dyke aka Wasp. Tady už marveláci nemlžili a připustili, že Wasp se na scéně brzo objeví (otázkou je, zda to bude Janet). Další dotazy jsem zapomněl nebo mi nepřišly až tak zajímavé (například nebude crossover Punishera, Cablea a Deadpoola). Asi po deseti minutách se technika konečně rozjela a krátká přednáška mohla začít. Těžko říct jak moc se tu o tom rozepisovat, spousta z toho byly už známe informace, ale dobrá. Marvel Now je marvelovský restart několika sérií (resp. jejich přečíslování, znovu začnou vycházet od jedničky) po událostech eventu Avengers versus X-Men. Nejvíc to odnese samotný tým Avengers, ve kterém budou hrdinové z obou týmů a série se bude jmenovat Uncanny Avengers. Vycházet má dvakrát měsíčně a jeden z prvních záporáků bude Red Skull. Další velkou událostí bude cesta časem původní pětice X-Menů ze šedesátých let do současnosti – má dojít na střet ideálů, deziluze a prý půjde o hodně důležitou věc, která bude určitě trvat déle než šest čísel - tak uvidíme. Po událostech AvX taky přijde nová řada jménem A+X, jakési smiřování obou týmů. V každém čísle budou dva příběhy o tom, jak si někdo z Avengerů a někdo z X-Menů hodí týmovku. Breevot nám pak ukázal covery nových řad – od jedničky pojede Hulk, Captain America, Iron Man, Thor (čímpak to asi bude, že?) a Fantastic Four – další projekty budou postupně odtajněny a spousta sérií si ponechá současné číslování. Důvod je jednoduchý – přilákat po úspěchu filmových Avengers nové čtenáře ke komiksu.  V průběhu panelu bylo z publika vybráno několik fanoušků a ti dostali možnost si přečíst první díl každé ze sérií. Všichni je pochválili, ale co taky mohli udělat jiného, že =)? Na závěr padlo ještě několik dotazů (Spider-Mana čeká v čísle 700 nějaká HODNĚ zásadní věc; na scéně se budou objevovat oba Nickové Furyové;  X-23 se vrátí v nějakém týmu; Marvel se nechce zbavit vedlejších postav, takže třeba děti z FF na scéně zůstanou). 

Marvel Now!

Obálka prvního Thora

           

             Po skončení panelu nastala největší událost conu – panel se Stanem Leem a Johnem Romitou seniorem. Tady bylo nutné odejít ze sálu a postavit se do lajny, jelikož přednostní právo vstupu měli návštěvníci s VIP vstupenkami. Když jsem viděl tu obří frontu, říkal jsem si, že se tam nemám šanci dostat, ale vzhledem k tomu že jsem neměl nic lepšího na práci a do sálu se mělo vpouštět asi za 10 minut, zařadil jsem se. A ejhle… dostal jsem se dovnitř úplně bez problémů a dokonce chytl výborné místo (výhoda toho, když je tam člověk sám). Vidět živého Stana byl super zážitek – během celého conu sice podepisoval/fotil se s návštěvníky, ale účtoval si za to prachy. Za fotku 40 dolarů, za podpis nevím kolik. Oželel jsem to, ale pro některé to musel být úžasný zážitek. Například na jednom panelu vedle mě seděl chlápek, kterej vytáhl mobil a roztřeseným hlasem volal své přítelkyni. „Přihlas se na můj Facebook a napiš tam, že jsem si právě potřásl rukou se Stanem Lee. Můj život je teď kompletní.“. 

 

 Příchod Stana na scénu (právě jsem zjistil, že můj foťák nahrává i zvuk ^^)

Legendární duo Stan Lee a John Romita

                                                                                                                                                                              

            Ale zpět k panelu. Moderoval opět Mark Waid a přiznám se, že mě to docela zklamalo. Lee neustále pěl chválu na to jak je Romita strašně super kreslíř, zavzpomínal na psaní kýčovitých romantických příběhů a za chvíli byl konec. Padly asi dva divácké dotazy (nic extra – Jak Stan vymyslel Excelsior, a pak cosi s Mary Jane) a rozdaly se tři podepsané plakáty těm, kdo nejrychleji odpověděli na položené otázky. Schválně, dali byste to? Jakého spider-manského záporáka udělalo duo Lee-Romita jako prvního? Jaký byl první záporák ve spider-manském novinovém stripu? A ta třetí byla něco s Daredevilem (Waid se nezapře), co už si nepamatuju. A šlus. Panel skončil a i sobota se chýlila k závěru. Brouzdal jsem různými obchůdky, hrabal se v komiksech a nakupoval. Asi nejvíc času jsem strávil v obchodě, kde měli hromady a hromady sešitovek a za dolar jste si mohli vybrat 4. A než se člověk nadál, ozvalo se z rozhlasu, že Con skončil a návštěvníci nechť laskavě vypadnou =). Tak jsem šel, čekala mě ještě celá neděle.

Sexy cosplayerky

Jeden z mnoha komiksových obchodů

Výýýýýprodej (který se v neděli změnil na 8 za dolar)

             Plán na neděli byl jasný – sehnat co nejvíc autogramů. Mělo to jen drobnou vadu – neměl jsem žádné komiksy na podepsání. Jako první jsem zamířil na Romitu Juniora, který mi včera unikl – bohužel mě čekalo nemilé překvapení, kreslíř svou nedělní účast zrušil a odletěl domů. Vydal jsem se tedy na tažení po obchodech s cílem sehnat sešitovky místních autorů. Nebylo to vůbec nic snadného – třeba od Lemira jsem ve výprodeji našel jediný sešit Sweet Tootha, od Powella nic. Poučení pro příště – pečlivá příprava předem nutná! A v tomhle duchu probíhal i zbytek neděle – několik podpisů a hlavně chození po obchodech. Konečně jsem udělal větší nákup, když jsem narazil na obchod, kde prodávali TPB/HC za 5 dolarů a při koupi 6 kusů jste dostali jeden zdarma. Vcelku překvapil i ten obchod co v sobotu prodával 4 sešitovky za dolar – dneska zlevnil na šílených 8 za dolar (a jeden vedlejší zas přešel ze dvou za dolar na čtyři za dolar). Následovalo dlouhéééé hrabání, ale nic extra jsem tam už nenašel (vlastně jo, 5 čísel New X-Menů od Quitleyho, které jsem si nechal vzápětí podepsat). Převažovaly hlavně sračkoidní sešity, to dobré už bylo vybráno. 

Slevy takřka v každém obchodě - jeden z těch přehlednějších stojanů

Nové parfémy Avengers

Tato obří figurka Hulka sloužila jako skvělý orientační bod

         Kromě nákupů a podpisů jsem v neděli zavítal na soutěž kostýmů. Ta byla rozdělena do několika kategorií a probíhala skoro stejně jak u nás. Soutěžící museli mít kostým vlastní výroby, představili se a krátce něco předvedli. První kategorie byla „děti do deseti let“. Vcelku vtipná.  Miláčkem publika se stal asi osmiletý capart celý nabarvený nazeleno, který neustále pobíhal po sálu a křičel „I am Hulk“ – skončil třetí. Na kostýmy jsem dorazil pozdě, takže jsem chytl místo v zadní řadě a mám velmi špatné fotky. Na prvním místě skončil prcek převlečený za Hawkeye a druhá byla Harley Quinn. Dětská kategorie byla docela sranda. Pobavil mě klučina v kostýmu Wolverina – rozhovor s moderátorkou probíhal asi takto „Jak dlouho ti trvalo vyrobit si kostým?“ „Dělal jsem ho přes noc.“ „Ale no tak, to nemůžeš říkat. Tys chtěl určitě říct, že jsi ho vyráběl týden a že ti dal moc práce, viď?“ „Dělal jsem ho přes noc.“. 

Roztomilý Hulk

Mimino v kostýmu Supermana. WTF

 

           Docela mě šokovalo chování některých rodičů – mezi soutěžícími se objevil i capart, který pořádně neuměl mluvit a na podium ho nesla maminka v náručí. Kostým spočíval v tom, že měl supermanovské tričko – jak originální.  To si maminka kompenzovala to, že nemohla kostýmovat nebo co? Přišlo mi to docela děsivé. Následovala druhá kategorie, děti asi do 17ti let. Přijde mi zbytečné se tu o tom bez pořádného obrazového materiálu rozepisovat – jen zmíním, že mezi další kategorie patřily ještě „rodiny a týmy“ a „dospělí“.          

           Po soutěži nastal čas na finální nákupy. Con se pomalu chýlil ke konci a já si uvědomil, kolik věcí jsem nestihl (třeba koupit si tričko). S taškou narvanou k prasknutí jsem opustil výstavní sál do přijímací haly, kde probíhalo finální focení s různými cosplayi. Chvíli jsem cmrndal kolem a nakonec budovu Convention Centra smutně opustil. Zůstal ve mně nezapomenutelný zážitek.

Komiksy z conu

Pokud máte ke conu jakýkoli dotaz, klidně se pteje (ideálně přes mail či Facebook). Kompletní fotogalerii najdete na mém Facebooku (https://www.facebook.com/media/set/?set=a.3832115997614.2134042.1119311600&type=3) 

Rady na závěr (aneb na co dát pozor, když jdete na con).

1)      Kupte si lístek předem. V Baltimoru to nebyl problém, ale u větších akcí se klidně může stát, že bude vyprodáno.

2)      Mějte s sebou dostatek hotovosti – většina obchodů nebrala kreditky.

3)      Přineste si pouzdro na plakáty či skicy vašich oblíbených kreslířů.

4)      Pořádně se připravte. Sedněte si k počítači a pozorně si projděte seznam všech autorů – někam si poznačte ty, které chcete navštívit.

5)      Komiksy které chcete podepsat mějte připravené už před conem – během akce může být problém je sehnat.

6)      Zjistěte si, kdy který autor podepisuje a udělejte si přibližný rozvrh. Počítejte tak s hodinovou frontou u autora.

7)      Když už si tu frontu vystojíte, klidně s autorem prohoďte pár slov, požádejte o věnování nebo o fotku – většina Vám vyhoví.

8)      Většina kreslířů vám ráda něco nakreslí – ale nebude to zadarmo (průměrná cena byla 20 dollarů).

9)      Když už kupujete sešit na podepsání, zkontrolujte si, že ho vážně napsal/nakreslil onen autor – vyhnete se trapným chvílím. Takhle jsem hezky failnul s Buckinghamem, u kterého jsem předpokládal že nakreslil všechny obálky k Fables… a ono ne.

10)   A když už jste u těch výprodejových sešitovek, koukejte kdo to napsal/nakreslil – až doma jsem zjistil, že jeden sešit Peter Parker Spider-Man kreslil Buckinghma.

11)   Nákupy si rozvrhněte. Nevrhejte se do bezhlavého utrácení a nejdřív si alespoň letmo obejděte všechny stánky a udělejte si přehled o slevách.