Kačer Donald je u
nás po Čtyřlístku nejdéle vydávaným komiksovým časopisem. Na stáncích se objevuje
od roku 1990 (tehdy ještě pod jménem Mickey
Mouse) dodnes, tedy nějakých 24 let. Bohužel, české vydání od vydavatelství Egmont kazí několik faktorů. Ty se daly omluvit v prvních letech, kdy to s komiksy nikdo příliš neuměl (viz semicovky), ale ne dnes. A co je nejhorší, Egmontu
je to jedno. Proč? Zatímco ve spoustě evropských zemí (Itálie, Norsko, Finsko a další)
patří kačeří komiksy mezi ty nejpopulárnější, u nás je to výhradně „čtení pro
děti“, a tak to nikdo moc neřeší. To ovšem Egmont neopravňuje, aby výrobu
časopisu flákal.
Věci, o kterých budu
psát nejsou fenomény poslední doby, ale existují po celou dobu vydávání, tedy
24 let. Bral jsem je jako samozřejmost, ale tak nějak jsem si uvědomil, že by to mohlo být jinak. Nevím, zda tenhle článek něco změní (spíš ne), ale
minimálně bych rád tenhle problém dostal do širšího povědomí. Čeští komiksáci totiž Kačera nečtou (a tak o něm nejspíš ani neví) a děti zase nemají s čím srovnávat. Ale dost už řečí, pojďme se podívat jak Egmont
mrví české vydávání Kačera Donalda. V této části jsem se zaměřil na tři
věci, které mi nejvíc vadí – lettering, překlady jmen postav a uvádění jmen autorů.
1) Jména postav
Ruku na srdce, v Kačerově tolik hrdinů zase není. Máme
tu Donalda, kluky, Skrblíka a pár dalších vedlejších postav. Problém
Egmontu je ten, že se jedna postava vyskytuje v průběhu vydávání pod různými
překlady. A nejde o nikoho podružného! Třeba takový Gus Goose (líný
pomocník babičky Kačerové) se objevoval pod jmény Houser Franc, Houser Franta, Husák
Franta, Lojza (a mnoho dalších), podobně to schytali i Donaldův bratranec
Ferthy (Trdlák, Ferdyš), pes (Barnabáš, Baryk, Chlupáč a další) nebo zakladatel
Kačerova Cornelius Coot (viz obrázek). Zajímalo by mě, proč sakra v Egmontu nejsou
schopní vybrat si jeden překlad a toho se držet. Je to takový problém vytvořit
nějakou databázi? Pavel Litvák, jeden z překladatelů, pracuje na Kačerovi
podle comicsdb.cz od roku 1998 do současnosti – to už by v tom mohl mít nějaký
systém ne?
Cornelius Coot, zakladatel Kačerova, se objevil třeba jako Emil Erazmus (1996), Kornelius Klokot (2012) nebo Cornelius Lyska (2014). |
Někde jde navíc vidět, že na to Egmont vyloženě kašle. Tohle
prostě není Šikula. NENÍ! A musí to být jasný každýmu, kdo se na ten obrázek podívá! To je Ferdyš! A není to překlep, objevuje se to už asi posledních 6
čísel. Upozorňoval jsem je na to mailem, řekli mi že to pořeší... a nic.
2) Jména
autorů
Bývá dobrým zvykem u každého komiksu uvést scénáristu,
kreslíře, letterera a tak podobně. Jasně, Disney byl v tomhle ohledu
dlouho konzervativní, jména autorů tajil a hrál marketingovou hru, že to
všechno dělá strýček Walt. Dneska je to ale úplně jinak a autoři naopak prodávají. V americkém vydání si krásně přečtete, kdo co udělal.
Na úvodní stránce amerického Uncle Scrooge najdete seznam všech komiksů včetně autorů. |
U nás? Nic. Jména autorů se nedozvíte. Výjimečně se na
stránce s obsahem objevilo, že jde o komiks Carla Barkse nebo Dona Rosy a
tím to haslo. Abych Egmontu úplně nekřivdil, situace se v této oblasti
letos konečně změnila a autoři se začínají objevovat na boku každého příběhu. Pořád mi
to ale přijde poněkud nedůstojné a kontrola očividně příliš nefunguje, když
jsou schopni zmrvit jméno i takové legendy, jakou byl Carl Barks.
Takhle nedůstojně vypadají autoři v současných Kačerech. Carl Barks je tu zmrven na Barcse. |
3)
Lettering
A dostáváme se k poslednímu, nejzávažnějšímu bodu,
kterým Egmont mrví českého Kačera. Letteringem. Tady totiž jejich lajdáctvím
trpí celý komiks a čtenáři, kteří ho nedostávají v původní podobě. V průběhu
let se Egmont stavěl (a staví) k letteringu různými způsoby. Pojďme se na
ně podívat.
Možnost číslo jedna je ta, že ho prostě vymaže. Proč by se
měli řešit nějaké citoslovce, to přece nikoho nezajímá, ne? Na obrázku můžete
jasně vidět odstranění zvuku pufbomb a nebo nárazu do stolu.
Příběh "On a Silver Plate" z kterého jsou dvě ukázky vyšel česky dvakrát. Poprvé v roce 1994, podruhé v roce 2012. Pro zajímavost přikládám obě verze - jde vidět, že v roce 1994 se alespoň snažili, v novější verzi na to kašlali.
Vlevo originál "On a Silver Plate" z Don Rosa Library 2, vpravo české vydání z Kačera Donalda 7/12. V české verzi SFX chybí. |
Podnos až pod nos (Mickey Mouse 13/94) |
Možnost číslo dva pak není o moc lepší. SFXko se sice
počeští (místo Wham! budeme mít Prásk!), ale nikdo už neřeší jeho domalování do
příběhu – prostě se někam prdne obyčejným černým fontem (proč bychom se #&@ s nějakým
malováním, je to časák pro děcka voe). V prvním případě jde o CLONK!, v druhém o srážku Donalda se Skrblíkem a zvuky helmy.
Vlevo originál z "The Dream of a Lifetime" z Life and Times of Scrooge McDuck Companion, vpravo česká verze z Kačera Donalda 13/8. |
|
Další případ můžeme vidět níže. Zde se nejedná o citoslovce, ale o zvýraznění řeči. V téhle scéně se Donald (ve Skrblíkově snu) setkává se svou matkou. Všiměte si výrazného Ma!! a roztomilého dětského žvatlání. V české verzi oboje zaniká. Dalším problémem je i špatný coloring (barva vlasů Hortenzie).
|
A tady se nám míchá obojí do jednoho. Jedno SFX zaniká, otazník je nahrazen obyčejným fontem. Verze z roku 1994 se opět alespoň snaží.
Vpravo originál "On a Silver Plate" z Don Rosa Library 2, vlevo české vydání z Kačera Donalda 7/12. |
Podnos až pod nos (Mickey Mouse 13/94) |
A to je pro dnešek vše přátelé. Pokud tohle čte někdo z Egmontu,
budu moc rád, když si něco málo vezme aspoň trochu k srdci. S první
dvěma body rád pomůžu.
Zdravím, od Egmontu to není jen u Dačera Donalda, ale taky v některých Star Wars knihách, mám jich doma kolem 50ti dílů a občas mně pořádne naštve, jak převádějí jména postav, strojů, stíhaček a spol do češtiny. Knížka má nádherný děj, ale s těmahle velkýma dronostma se to pak pomalu nedá ani číst...
OdpovědětVymazatS tím vším souhlasím. Jsem rád, že někdo v Česku se tak detailně zajímá o komiksy Kačera Donalda. Mám ale pár výtek:
OdpovědětVymazat- Ty překlady postav mi taky dost vadí. Ale víceverzový překlad na jednu postavu je hlavně u menšinových postav. Ale samozřejmě, že i hlavní postavy mají dost verzí překladů. Jedni z mála, kdo neměl jiný překlad byly postavy jako je Jonáš, Slečna Rychlopiška, Standa Racek. Na to, že to překládá jeden překladatel a dává různé jména pro každou postavu.
- To neuvádění jmen autorů mi ještě víc vadilo. Už podle kreseb jde poznat, že každý autor kreslí jinak. Až teprve od 2014 to pravidelně tiskly. Sedm let dozadu jsem musel sám na internetu zjišťovat, kdo to kreslí.
- A co se týče sázení písma, tak jelikož to v minulosti tiskly každých čtrnáct dní, nemůžou se přece vypiplávat na dokreslení citoslovcí jako u Garfielda. Takhle to nedělají ani v Německu, ani v Polsku, Holandsku, nebo Dánsku, kde to vychází každý týden a ještě víc časopisů s Kačery naráz. A že neuvedly žádné citoslovce u komiksů Dona Rosy a Carla Barkse, tak jenom u nich v posledních letech, protože teď jejich komiksy tisknou v nových amerických barvách, kde v originále byly ty anglické citoslovce, takže dlouho trvalo trvalo vymazat ty texty přes ty přechodové barvy. Jinak u všech ostatních příbězích (které přebíráme z Dánska v jejich barvách a úpravách) jsou ty citoslovce v češtině a napsané, i když v obyčejném textu.