Komiksové kategorie na české scéně

Komiksové kategorie

Tento článek vznikl jako reakce na tento článek, který škatulkuje komiksáky do čtyř kategorií. Problém je však ten, že tyto kategorie platí jen pro americký komiksový trh a na české prostředí nejdou tak úplně aplikovat - proto jsem se rozhodl vymyslet vlastní. Je nutno dodat, že hranice mezi jednotlivými kategoriemi se prolínají a ideální typ u některých kategorií někdy ani neexistuje. Samozřejmě toto dělení nepovažuju za svaté a definitivní – konstruktivní kritiku uvítám.

1    Běžný čtenář

Běžný čtenář je člověk, který komiksy moc nekupuje – obvykle jsou pro něj příliš drahé. Pokud se mu nějaký dostane do ruky, tak si ho rád přečte (třeba si ho půjčí z knihovny, od kamaráda nebo stáhne z netu) a je plně spokojen. Pokud ho nějaké dílo nadchne, je samozřejmě možné že si ho koupí – dá však přednost třeba aukru nebo bazaru.  Vypláznout litr za omnibus je pro něj nepředstavitelné.

2       Fanoušek

Za fanouška označuji člověka, který se už ve světě komiksu zhruba orientuje. Specializuje se na určitou řadu nebo autora a tyto komiksy si kupuje – nemusí je mít hned a podobně jako běžný čtenář dá přednost použitým a levnějším kouskům (to i v případě, pokud volí mezi paperbackem a hardbackem), nicméně není posedlý kompletací. Zdrojem komiksů bývají (zejména u teenagerů) například narozeniny, vánoce atp. Vztah ke komiksům není nijak hluboký, klidně si ho vezme na čtení na dovolenou nebo ho půjčí kamarádovi.

Pan X má rád stripy – kupuje si Garfielda a Calvina a Hobbese. U Garfielda mu sice pár dílů, které se nedají koupit, chybí, ale je mu to jedno.

Pan Z má rád Ennise, kupuje si Preachera a Punishera. Vyprodaný Darkness ale neshání a  horentní sumu by za něj na aukru nedal.

3     Sběratel

Dostáváme se k problémové kategorii, protože definovat sběratele na českém trhu je problém. Sběratele je nutné rozdělit dle několika kritérií. Nejprve si ale řekněme společné znaky:

Sběratel je člověk, který se na komiksové scéně dobře orientuje = ví co vyšlo a má alespoň minimální přehled o tom, co má vyjít. Pro sběratele je alfou a omegou jeho knihovna – komiksy si zásadně kupuje. Na jejich stav je značně háklivý a komiksy obvykle nepůjčuje  a pokud je mu se slevou nabídnut poškozený komiks (například natržená strana, chybějící přebal), odmítne ho. Mezi pevnou a měkkou vazbou obvykle volí dražší a kvalitnější hardback. Sběratele můžeme rozlišit jednak podle žánru (eventuálně autora) na:

Specifický žánr/autor – sběratel co se specializuje na určitý žánr/autora, který kompletuje. Může jít například o sběratele mangy, který kupuje veškerou mangu, co česky vyšla nebo o sběratele Moora. V takovém případě se často prolíná s fanouškem.

„Všežravý“ sběratel – sběratel, který se neorientuje na žádný konkrétní žánr a kupuje, co trh dá – snaží se svou sbírku neustále rozšiřovat. Kupuje vše co je komiks.

Druhým kritériem je to, co všechno sběratel sbírá:  
„Normální“ sběratel – člověk, který se snaží mít svou sbírku kompletní, ale nezachází do extrémů. Od každého komiksu mu stačí jeden kus a nepotřebuje mít dané příběhy doma dvakrát.

Pan X si koupil druhé vydání Spider-Mana: Návratu a je spokojen – i přes trochu jiný formát nemá potřebu první vydání shánět 

Pan Y má doma všechny sešitové Čtyřlístky – nekoupí si proto třeba Báječné příběhy Čtyřlístku, protože totéž už má doma.

Pan Z má původní vydání Návratu temného rytíře – využije akce Crwe a vymění svou knížku za hardback.

 Extrémní sběratel – jde v ruku v ruce s všežravým sběratelem. Tento člověk má potřebu mít naprosto všechno, co u nás vyšlo. VŠECHNO! Kupuje několik vydání a někdy i několik kusů, které nevybaluje z igelitu. Pokud je na výběr mezi paperbackem a hardcoverem, bere oboje. Podobně to funguje i s několika variantami obálek – kupuje všechny.

Pan X má doma všechny tři vydání třístovky.
                                                                                 

Pan Y si koupil SE7DM v paperbacku i hardbacku. To mu však nestačilo, a v HC si pořídil rovnou všech 7 obálek. 

4      Prodejce

Tato kategorie se na české scéně objevuje minimálně a uvádím ji jako ekvivalent investora/spekulanta z amerického prostředí. Prodejce sám o sobě patrně nemůže existovat a je to doplněk sběratele, neboť je nutná velmi dobrá orientace na českém komiksovém trhu. Jde o člověka, který si prodejem komiksu vydělává - pro tento typ je v ideální podobě klíčový zisk. Prodejce nakupuje jednak po inzerátech/antikvariátech levné komiksy, které následně mnohonásobně dráž prodá. Může se zaměřit i na dlouhodobé hledisko – v tom případě kupuje různé limitované edice (například si pořídí několik kusů Mistrovských děl evropského komiksu od Crwe v pevné vazbě), několik let počká, až se rozprodají a poté je draze prodá. Prodejce rovněž pečlivě sleduje ediční plány vydavatelů, a v případě ohlášení dotisku/nového vydání svůj kousek rychle (a stále draze) prodá.

Pan X objevil v antikvariátu vyprodaného Hellboye: Červa dobyvatele za 200 Kč. Zakoupí a třeba za trojnásobek prodá na aukru.

Pan Y ví, že BBArt vydá komplet Ticho. Urychleně proto prodá své Ticho v pevné vazbě, dokud jde o raritní a nedostatkové zboží.