pátek 5. října 2012

Thunderbolts - Like Lightning


Thunderbolts – Like Lightning

        V následující recenzi se podíváme na zatím poslední paperback mé nejoblíbenější marvelovské řady (sorry Spidey), týmovky Thunderbolts.


                 Že jste o tomto týmu nikdy neslyšely? Pokud nečtete US komiksy nebo se blíže nezajímáte o Marvel, tak není divu. Oproti Avengers nebo X-Menům patří Thunderbolts k béčkovějším týmum. Nicméně série letos oslavila už patnácileté výročí a pravidelně zasahuje do všech velkých eventů (od Civil War po Fear Itself). Kdo tedy jsou Thunderoblts?  Tento tým se na scéně objevuje po „onslaughtovském eventu“ (1997), kdy to vypadalo, že všichni velcí superhrdinové zemřeli. Zločinci začínají pustošit New York a najednou se jako blesk z čistého nebe zjevují Thunderbolts – nový supertým připraven bojovat za spravedlnost. Jenže jak se ukáže, Thunderbolts nejsou hrdinové nýbrž přestrojení záporáci Masters of Evil vedeni Baronem Zemem, kteří chtějí získat důvěru veřejnosti a následně ovládnout svět. Nanštěstí pro Zema se několika členům hrdinský život zalíbí a jeho ďábelský plán překazí. Tohle se +- stalo v prvních dvanácti číslech. Od těch dob tým prošel krušným vývojem a v současnosti spadá pod vládní program na nápravu superzločinců, na který dohlíží Luke Cage. Jedna věc však v sérií stále zůstává – a to fakt, že nečtete sérii o hrdinech, ale o padouších. Zapomeňte na dušínovské jednání Avengers, tady jsou zrada a intriky na denním pořádku.

                Kniha Like Lighting  (obsahuje sešity 169-174) navazuje na události předchozích dílů. Po chaosu způsobeném Juggernautem v rámci eventu Fear Itself se skupinka Thunderbolts/Underbolts ve složení Moonstone, Techno, Mr. Hyde, Satana, Troll, Boomerang a Centurius rozhodne vzít z vězení roha a odteleportovat se i se svou věží pryč z New Yorku. Jenže cosi se pokazí a tým necestuje jen prostorem, ale i časem. V předchozí knize se zapojili do druhé světové války a Mr. Hyde způsobil chaos ve viktoriánské Anglii, tentokrát se podívají na dvůr krále Artuše a v roce 1997 se potkají s původním týmem Barona Zema.

                Podívejme se na jednotlivé příběhy blíže. Střet s Artušem a rytíři kulatého stolu je perfektní a příběh si užijete, i pokud postavy vůbec neznáte. Hned zpočátku vás banda přesvědčí, že nejsou žádní andílci když Boomerang s Troll sejmou jednoho rytíře a ukradnou jeho meč – čím si proti sobě poštvou celý kulatý stůl s Merlinem v čele. A ne nadarmo je tenhle starej páprda nejmocnějším kouzelníkem středověku – Thunderbolts končí v jeho žaláři s hromadou dalších mýtických potvor, které si Merlin skladuje jako suroviny pro svoje lektvary. Za pomocí Ghosta, který byl do minulosti vyslán Cagem aby na tým dohlédl, se jim podaří utéct, právě včas aby zastavili Artuše od toho, aby se jim vloupal do věže. Následuje zběsilý útok na Camelot, spousta parádních hlášek a dojde i na souboj s drakem (moje oblíbená scéna je, když Moonstone načapá královnu souložící s Lancelotem). Je škoda, že má tenhle příběh jen dva sešity – opravdu se povedl.

Setkání s králem Artušem


          Následuje jednosešitový příběh ze současnosti, kdy si Songbird užívá dovolenou na tropickém ostrově. Začíná to jako klasický kýčovitý romantický film a zvrhne se to v úchylárnu, kdy je Melissa zajata šíleným vědcem, který kombinuje lidskou DNA s mořskými živočichy a tvoří si armádu kreatur. Opět jde o příjemný a zábavný příběh, pro fanoušky Songbird povinnost.
          Poslední tři sešity se pak točí kolem setkání nových Thunderbolts s týmem z roku 97. Jak už to tak bývá v superhrdinských sériích pravidlem, když se potkají dva týmy, musí se zákonitě mezi sebou porubat a tenhle příběh bohužel není vyjímkou. Když konečně původní tým zjistí, co že jsou ti vetřelci zač, naplánují si společný útok na latverský hrad doktora Dooma, s cílem ukrást stroj času. Na ten bohužel nedojde – díky jisté události (nebudu spoilerovat) dojde k porušení pravidel pro cestování časem a svět se začne propadat do nicoty. A (spoiler) samozřejmě se ho povede zachránit. Tenhle příběh pro mě byl z celé knihy ten nejslabší. Nápad k patnáctému výročí na setkání s původním týmem je super, jen jsem čekal trošku víc společné akce a pletichaření. Souboj mezi oběma týmy je zbytečně moc natáhly a zápletka až moc rychle skočí k oné časové krizi. Přesto to není nijak blbý příběh, spíš takový průměr, který bledne oproti skvělému začátku. Vypadá to, že cestování v čase bude pokračovat i v příští knize, nicméně od dalšího čísla se série přejmenovává na Dark Avengers, což mě krapet děsí, ale uvidíme…. Třeba to bude dobré.

Přípitek obou týmů - "Na Thunderbolts".


Verdikt:
Po řadě slabších předchozích dílů jsou tohle konečně Thunderbolts, kteří mě bavili od začátku do konce. Tři příběhy - spousta akce, hlášek a šíleností.
4/5

Žádné komentáře:

Okomentovat